čtvrtek 19. března 2015

I hate rainy days, but... not so much in Vancouver!

    Po delší době zdravím z mého tripu. Je těžké stíhat psát blog, i když sem si předsevzala, že fakt budu! Ale je toho tolik co chci vidět a stihnout, že na psaní prostě není čas. Dnes po několika dnech prší. Je veliký úspěch, že až dnes. Není to jen tak, že se Vancouveru přezdívá RAINcouver. Jenže je skvělé, že tady je i déšť skvělý! Nejen proto, že to sem vlastně tak nějak patří, ale ukazuje to Vancouver v úplně jiném světle, jelikož je čas na výstavy, galerie a "outdoor" aktivity. Vancouver je úžasné město, které mě nenudí ať je jakékoliv počasí.

    Nejsem si jistá co jsem psala v posledním příspěvku a jsem lína si to číst. Takže se možná budu opakovat. Ale zažila jsem olympijský Whistler - luxusní lyžařské středisko, které je srovnáváno s Aspenem. Bohužel se nám neukázalo v celé své kráse. Na sjezdovkách byla mlha, ke které se později přidalo vydatné sněžení a v přilehlém městečku, které je sice naprosto kouzelné zdaleka nebyla ta atmosféra jaká by měla být. Zima Vancouveru letos nepřála, mluví se dokonce o nejteplejší zimě za posledních 20 let a tak všichni zabalily lyže a asi se radši vydali na svá letní sídla. :) 

    Od pondělí objevuji nejen přírodní krásy okolo Vancouveru, ale konečně také trochu ty nákupní. V podobě outlet center. Kde je móda, která se do ČR dostane, dle mého úsudku, možná příští rok, což je poměrně žalostné. Nakoupila jsem toho spoustu. Pouzdro na iPad od ALDA - už loni v Americe se mi jich líbilo spousty, ale nebyl iPad, který bych do nich dala. Letos už je a toho se muselo využít :) Pak samozřejmě jeany, protože při mé výšce je těžké sehnat takové, které by mi nebyly krátké. A přesto, že v ČR v GUESSU jsem ještě na žádně padnoucí nenarazila, v zahraničí se mi to podaří téměř vždy a to je prostě šance, která se nesmí zahodit. Pak jsem překvapivě pořídila další, asi tak sto dvacáté sluneční brýle. Kabelku, tričko a spoustu blbostí jen tak pro radost. Doufám ale, že tím nákupy nekončí. 

    Zbývá mi poslední týden ve VANu. Nejsem si úplně tak jistá, jestli se mi chce nebo nechce domů. Tohle město má takové kouzlo, že ohromí i skeptiky jako jsem byla já, kteří říkají, že Kanada popř. právě Vancouver nemůže být hezké místo. Jenže je! Těším se domů do svého bytu, svojí postele - mám ji fakt ráda. Na druhou stranu miluji cestování a objevování a stále mám pocit, že jsem zdaleka neobjevila vše, co Vancouver nabízí a že za ten týden už to nemůžu stihnout. Uvidíme, jaké budu mít pocity až budu nasedat ve čtvrtek do letadla směr CZE.

    Každopádně, aby to nebylo jen o psaní, možná je správný čas přidat alespoň něco málo fotek. Více jich bude, až bude čas a budu konečně na počítači. :)

House Warming (česká kolaudačka, ale anglicky to zní důležitějš) s bráchovo spolužáky. 

English Bay - krásný záliv s plážemi, ideální na léto. Teď se koupat nedá, tak tam bylo alespoň spousta sportovců. 

S bráchou v Capilano Parku - za námi úplně úžasný vysutý most, který se vůbec nehoupal a vypadal strašně bytelně. 

Opět Capilano Park. Tentokrát procházka "podél" skal. 

St. Patricks Day, procházka po Gastownu (čtvrť připomínající trochu Londýn, cihlové domy a parní hodiny - celosvětový unikát).



pátek 13. března 2015

První dny v Kanadě

Zdravím přes oceán!

    Je až neuvěřitelné, jak rychle mi čas před odletem utekl. Ani jsem si nestihla zabalit a už jsem letěla. Dobře, to je možná trochu přitažené za vlasy, každopádně před odletem bylo vše hektické a zmatené. Já byla opravdu nervozní a měla chvíle, kdy se mi vůbec nikam nechtělo. Už jenom kvůli té cestě která mi čekala a která byla opravdu tak náročná, jak jsem předpokládala. 

   První dojmy z Kanady byly z letadla, ale to neznamená, že by byly méně okouzlující. Nejsem si jistá, jestli jsem to takhle vnímala i před rokem, kdy jsem letěla do Miami, ale letět před oceán je něco naprosto kouzelného. Zhruba hodinu jsem jen zírala z okna a užívala si to. Snažila jsem se to zachytit na foťák, ale to prostě nešlo. Nevypadá to tak, jako ve skutečnosti. I když tohle byla opravdová nádhera, určitě se to nevyrovná příletu do Toronta. Oceán plný ledovců, zasněžené hory, pro mě to má své kouzlo. Do Vancouveru jsem bohužel už přilétala za tmy. Takže dojmy byly spíše z toho, že to mám za sebou, než z krás, které Vancouver má, 

    Vancouver je úžasné město. Žijeme v Downtownu. Je to opravdu neuvěřitelné místo s obrovskou směsí lidí, stylů a vkusu. Zatím nebyl jediný den, kdy by mě zde něco naprosto nepřekvapilo nebo nevyvedlo z míry. Miluju to tady, Nikoho nezajímá, co máte na sobě nebo co děláte, každý se soustředí na to svoje. Jediné co je trochu mrzuté je počasí. Vždycky sice může být hůř, ale poté, co tady poslední měsíc jenom svítilo sluníčko je trochu k naštvání, že od mého příjezdu zatím jen pršelo. Dnes když kouknu z okna - tady je ráno - tak poprvé svítí. Tak snad to vydrží. Potřebuji konečně udělat nějaké pořádné fotky :). 

  

neděle 22. února 2015

A je to tady! Jeden z mých mnoha snů se stáva skutečností! 

    Za dva týdny touhle dobou budu plašit, co mi vlastně ještě chybí, co sem nezařídila, co jsem neudělala. A pak i když s pocitem totálního vyčerpání - jak už je mým dobrým zvykem, a nervama, ze kterých mi bude na zvracení nasednu do letadla. 21 hodin. 21 hodin sama, v cizím prostředí, společnosti, měste. Poletím do Kanady!

    Zdá se mi to až neuvěřitelné. Když tam před půl rokem letěl můj bratr, ani v nejmenším by mi nenapadlo, že poletím za ním. Samozřejmě jsme o tom mluvili, slibovali. Ale teď se to teprve děje. A už jenom to, že tady o tom píšu mi způsobuje takový ten nepříjemný pocit v žaludku. Nejsem zvyklá cestovat sama. A teš si rovnou ukousnu sousto dvacetiJEDNA hodinového letu.

    Strávím tři týdny v jednom z měst, které je označováno za nejlepší město pro žití na světě. Metropoli Kanady.

    Pár faktů o místě, kam se vlastně chystám:
  • Vancouver je 3. největším městem Kanady.
  • Často se označuje jako "Hollywood severu" v kontextu toho, že se jedná o 3. největší centrum filmové produkce.
  • Vancouver se může chlubit 2. největší čínskou čtvrtí na světě! (A já se nemůžu dočkat až ji navštívím!) V čínské čtvrti se také nachazí budova Sam Kee Building - nejužší budova světa.
  • ....
    Takže vzhledem k této skutečnosti, je pravděpodobně, že se můj blog stane v březnu spíše takovým cestovatelským deníkem. 


sobota 3. ledna 2015

welcome

Vítejte na mém blogu!

Nejsem žádná velká bloggerka, takže pravděpodobně nelze očekávat fashion fotky... a tak podobně.
Ale možná vás zaujme něco z mého života, co se zde objeví...

Užívejte! :)